Brýle pro barvoslepé a poruchy barvocitu s oceňovanou technologií

Průvodce: Co byste měli vědět o brýlích pro barvoslepé

Svět je krásný. Pokud nelze naplno využít schopnost vidění, snižuje to kvalitu života. To se týká zejména barevného vidění.

Lidem, kterým z genetických důvodů chybí schopnost vnímat okolní svět ve všech jeho zářivých barvách, lze nyní pomoci: díky našim speciálně upraveným brýlím, které mění procházející světelné spektrum tak, že lze poruchu barevného vidění korigovat.

Stručné informace o brýlích pro barvoslepé

Naše brýle pro barvoslepé působí u každého člověka jinak. Jedno je jisté: na pomůcce, která slibuje barevný pohled na svět, jsme léta pracovali. Dnes ji dokonce dokážeme vyrobit s individuálními dioptriemi přímo pro naše zákazníky.

• Naše brýle působí u každého jinak – i malé úspěchy je třeba brát pozitivně. Zpravidla se výsledky zlepšují s delší „tréninkovou dobou“ pro mozek.

• Brýle Colordrop noste nejlépe přes den za slunečného počasí v přírodě. Tam jsou světelné podmínky ideální, aby pomůcka mohla rozvinout svůj plný potenciál.

• ✅ Tyto pomůcky dokážou korigovat poruchu barevného vidění, ale její příčinu nevyléčí.

• Brýle pro barvoslepé připomínají sluneční brýle. Speciální čočky však lze zasadit i do vašich vlastních brýlí.

• Korekční čočky dosahují největších úspěchů při červeno-zelené barvosleposti, protože mají nejsilnější účinek na středněvlnné červené a zelené čípky.

Pomůcky dokážou korigovat poruchu barevného vidění

Porucha barevného vidění je rozšířenější, než by se mohlo zdát. Na celém světě je barvoslepých přibližně 300 milionů lidí, převážně mužů. Zvlášť častá je přitom červeno-zelená barvoslepost:

Zhruba 10 % mužů na celém světě má potíže s rozlišením červené a zelené barvy, ale jen 0,8 % žen. Úplná barvoslepost se naopak vyskytuje mnohem vzácněji:

Příčina barvosleposti

Příčina barvosleposti je genetická.

• Dosud neexistuje žádná operace ani léčba, která by problém vyřešila.

Proto jsou korekční brýle pro lidi s poruchou barevného vidění často malým zázrakem. Efekt náhlého barevného vidění spočívá v technologické výrobě čoček a v jejich speciální vrstvě.

Poruchu barevného vidění sice nevyléčí, ale dokážou oko přelstít a v mozku skutečně vykouzlit barevný ohňostroj.

Máte ještě poruchu barevného vidění, nebo už jste barvoslepí?

• Rozdíly

Pojmy barvoslepost a porucha barevného vidění se často používají jako synonyma. Zejména poměrně rozšířená červeno-zelená barvoslepost se obecně chápe jako barvoslepost, přitom existují zásadní rozdíly. Lidé s poruchou barevného vidění vnímají určité barvy slaběji nebo je nedokážou správně odlišit od jiných barev. Orgány důležité pro barevné vidění jsou přítomny, ale fungují jen omezeně nebo v menším počtu.

Pokud jde naopak o barvoslepost, určité barvy nelze vidět vůbec. Jeví se jako šedé. Základní orgány pro barevné vidění nejsou funkční, tedy jsou poškozené. Barvoslepí navíc trpí vysokou citlivostí na oslnění a sníženou zrakovou ostrostí, která se ještě zhoršuje při slabém osvětlení. Oběma omezením smyslového vnímání je společné, že se vždy týkají obou očí, jsou geneticky podmíněná, existují od narození a v průběhu života se nezhoršují.

Různé formy barvosleposti

Abyste mohli vidět svět ve všech jeho barvách, máte na sítnici očí takzvané fotoreceptory. Jsou to jednak takzvané tyčinky, které umožňují vidění i za šera, a čípky, které odpovídají za vnímání barev. Čípky existují ve třech různých typech. První typ buněk reaguje na červené světlo, druhý na zelené a třetí na modré. Kdo vidí celé barevné spektrum, se označuje jako trichromat.

Pokud jeden z čípků nefunguje – nebo dokonce dva či všechny tři – jde o barvoslepost. V takovém případě nelze příslušnou barvu vnímat. Odborné názvy jednotlivých podforem barvosleposti jsou:

• Dva funkční čípky: dichromazie
• Jeden funkční čípek: monochromazie
• Žádný funkční čípek: achromazie

Achromazie označuje úplnou absenci barevného vidění. Svět postižených tvoří pouze šedé tóny různých odstínů. U monochromazie může jít o slepotu na červenou (protanopie), slepotu na zelenou (deuteranopie) nebo slepotu na modrou (tritanopie).

Různé formy poruchy barevného vidění

Pokud jsou všechny čípky přítomny a funkční, ale pracují jen omezeně, vzniká porucha barevného vidění, nazývaná také barvoslabost. Není-li zelený čípek plně funkční, mají postižení potíže zelenou barvu jasně rozpoznat a odlišit od červené (deuteranomálie). Dělá-li potíže červený čípek, je červená vnímána méně intenzivně a téměř ji nelze odlišit od zelené (protanomálie). Tato dvě omezení jsou známá pod pojmem červeno-zelená barvoslepost.

Pokud modrý čípek pracuje omezeně, je vnímání modré sníženo a tento odstín lze hůře odlišit od žluté (tritanomálie). U všech tří forem poruchy barevného vidění lze barvy – více či méně intenzivně – vidět, ale špatně se odlišují od jiných barev. Přesto se jim v běžné řeči také říká barvoslepost.

Příčiny barvosleposti

Barvoslepost obvykle existuje od narození, protože její příčina je genetická. Kromě vrozené oční barvosleposti (okulární = týkající se oka), která je způsobena chybějícími nebo poškozenými čípky, se může vyskytnout i mozková barvoslepost (cerebrální = týkající se mozku), jejíž příčinou je neurologická porucha. Nemoci, úrazy, nádory, mrtvice nebo zneužívání léků mohou zpracování barev v mozku narušit.

Na rozdíl od získané barvosleposti se vrozená forma vždy vyskytuje na obou očích a její intenzita se v průběhu let nemění. V závislosti na míře postižení si lidé nemusí ani uvědomovat, že jejich svět je méně barevný než svět lidí s normálním viděním – nic jiného přece neznají. Úplná barvoslepost se však kvůli výrazným příznakům většinou diagnostikuje už v raném dětství.

Vidí barvoslepí obecně hůře?

Pro barvoslepé lidi se jejich okolí skládá z odstínů šedi. To však není jediná potíž, se kterou se musí vyrovnávat: kdo má vrozenou barvoslepost, automaticky nevidí ostře. Důvod je jednoduchý: protože jejich čípky nepracují správně, mohou vidět jen pomocí jiných světločivných buněk – tyčinek. Místem nejostřejšího vidění v oku je fovea centralis, zraková jamka, prohlubeň sítnice ve středu takzvané žluté skvrny.

Zde jsou čípky nahuštěny těsně vedle sebe a tyčinek je poměrně málo. U barvoslepých však čípky nefungují nebo je jich mnohem méně než u lidí s normálním viděním. Nezbývá tak dost funkčních smyslových buněk k vytvoření ostrého obrazu. U později získané barvosleposti je situace většinou jiná, protože příčina poruchy neleží v oku, ale ve zpracování vnímání.

Mohou brýle pro barvoslepé problém vyřešit?

Korekční brýle pro barvoslepé nefungují jako vypínač, který jednoduše přepnete. Mohou však pomoci určité barvy lépe vnímat. Jednotlivé typy čípků v našem oku odpovídají za dopadající světlo určité vlnové délky. Při poruše barevného vidění může docházet k překryvům, kvůli nimž nelze barvy opticky správně rozlišit. Právě v tomto případě dosahují naše brýle pro barvoslepé nejlepších výsledků.

• Brýle korigující barvy mohou zesílit barevné kontrasty, což je velkou pomocí zejména při červeno-zelené barvosleposti, například v silničním provozu.

Pomůcky k tomu účelu mění procházející světelné spektrum tak, aby člověk s poruchou barevného vidění dostal stejný podnět jako člověk s normálním viděním. Postižení sice zažijí svůj barevný zázrak, když si poprvé nasadí brýle pro barvoslepé, ale příčinu brýle samozřejmě vyléčit nemohou.

Jak fungují naše brýle pro barvoslepé

Vypadají jako sluneční brýle a jejich technologie je založena na stejném principu:

• Speciální brýle odfiltrují světlo určité vlnové délky.

Které to jsou?

To vždy závisí na individuálním nálezu. Kdo má například červeno-zelenou barvoslepost, vnímá červenou a zelenou většinou jako stejnou barvu. Brýle pro barvoslepé dokážou odfiltrovat rušivý barevný odstín, tedy určitou vlnovou délku. Pomáhají tak barvy opticky oddělit a „oklamat“ mozek. Tento natrénovaný efekt, kdy mozek rozpoznává filtrované světelné signály jako barvy, přetrvává i po sundání brýlí.

Naše speciální čočky mají inovativní vrstvy a neustále je optimalizujeme. Záruku však bohužel dát nelze. Reakce očí a mozku na čočky se mohou u jednotlivých lidí velmi lišit a závisí také na diagnóze.

Při slabě vyjádřených příznacích se většinou velký efekt nedostaví, totéž platí pro vzácně se vyskytující úplnou barvoslepost. Kdo trpí červeno-zelenou barvoslepostí, se však může radovat: 95 % testujících brýlí pro barvoslepé zaznamenalo optickou korekci své poruchy barevného vidění!

Kde získám brýle pro barvoslepé

Nejdůležitější součástí brýlí korigujících barvy jsou čočky. Dnes si je můžete pohodlně nechat zasadit do svých oblíbených brýlí. Máte tak jistotu, že se vám budou v běžném životě pohodlně nosit a zároveň vám budou dokonale sedět. Nejlepší je nechat si je rovnou vyrobit s individuálními dioptriemi – odpovídající vrstvou lze dnes opatřit i multifokální čočky.

Ozvěte se nám e-mailem.

Abyste měli úplnou jistotu, o jaký typ poruchy barevného vidění jde a co má pomůcka vyrovnat, můžete si předem nechat udělat test u očního lékaře. První vodítko obvykle poskytnou Ishiharovy tabulky.

• S objednávkou našich brýlí pro barvoslepé obdržíte 2 pohlednice s barevnými obrázky z Ishiharova testu. Brýle tak můžete hned vyzkoušet.

V barevné směsi různě velkých kruhů se na obrázcích skrývají čísla a symboly, které rozpoznají jen lidé s normálním viděním. Jsou založeny na schopnosti rozlišit celé barevné spektrum. Pokud se první podezření potvrdí, optik dokáže dalšími speciálními testy stanovit přesnou diagnózu.

Umí brýle pro barvoslepé kouzlit?

Brýle pro barvoslepé jsou inovativním výsledkem desetiletí výzkumu. Abyste pochopili jejich účinek, měli byste se seznámit s procesem smyslového vnímání „vidění“: tato fascinující a komplexní schopnost se skládá ze tří veličin – světla, smyslových buněk a mozku. Vše kolem nás odráží světlo v různých vlnových délkách, které v našem oku dopadá na fotoreceptory sítnice. Naše čípky obsahují pigment rodopsin, který se skládá z proteinu opsinu a molekuly 11-cis-retinalu. Opsin se přitom svou strukturou u tří typů čípků liší, takže mají různou citlivost na světlo:

• Červené čípky reagují na dlouhovlnné světlo.
• Zelené čípky reagují na středněvlnné světlo.
• Modré čípky reagují na krátkovlnné světlo.

Když do oka dopadne dlouhovlnné světlo, aktivují se červené čípky a předají mozku informaci „červená“. Při oslabeném vnímání červené se maximum citlivosti R-čípků posouvá směrem k zelené. Červené čípky už nepokrývají celý rozsah vlnových délek této barvy a silněji reagují na zelené světlo. Právě zde brýle pro barvoslepé působí korekčně při „třídění“. A z červené je opět červená.

Proč mají muži červeno-zelenou barvoslepost častěji?

Geny pro opsiny leží na chromozomech X. Kdo to ví, okamžitě pochopí, proč muži ve srovnání se ženami trpí poruchou barevného vidění mnohem častěji. Pokud je totiž tento gen poškozený, jak je tomu u dědičných onemocnění, ženy mohou poruchu vykompenzovat svým druhým chromozomem X. Tuto možnost muži nemají. Ženy by musely mít genetickou vadu na obou chromozomech X, což se stává velmi vzácně.

Zejména v silničním provozu může porucha barevného vidění způsobovat značné potíže a omezovat aktivní účast v něm. I ten, kdo je profesně odkázán na jednoznačné rozpoznání signálních barev, například jako policista, pilot nebo kapitán lodi, si bude muset – při výrazné poruše – hledat jinou vysněnou práci. V každodenním životě proto brýle pro barvoslepé nesmírně pomáhají. Dopravní značky jsou opět jasně rozpoznatelné, což u postižených rychle vede k výraznému pocitu bezpečí. Rozlišené vnímání rostlin, ovoce a zeleniny na trhu, barevné módy a nábytku vede dlouhodobě k nevyčíslitelnému zvýšení kvality života.

A kdo jednou naše brýle pro barvoslepé vyzkouší, už se jich nebude chtít vzdát.